Dech

 

Dech je vegetativní (autonomní) činností našeho organismu. Jedná se o automatismus, kterého je naše tělo schopno bez našeho zásahu. Při hlubším pohledu lze objevit jisté nedostatky omezující tuto funkci. Vlivem hektického životního stylu, všudypřítomného stresu i stereotypních pohybových vzorců se naše dýchání stává povrchním, do těla dostáváme méně kyslíku, a tak nevyužíváme celé kapacity plic, což vede k nedostatku vitality a snížení obranyschopnosti vůči nemocem. Můžeme si všimnout i jiných nedostatků spojených s nesprávným způsobem dýchání, mezi které patří například: nepružný hrudník, ztuhlá bránice, ochablé břišní svaly aj.

 

Z fyziologického hlediska dýchání přiřazujeme velký metabolický význam. Mechanicky ovlivňuje srdce a další orgány tlakovými změnami v hrudní a břišní dutině a působí tak regulačně na úroveň dráždivosti nervového systému, na vegetativní funkce i psychiku.

 

Dýcháme-li při cvičení podle značně rozšířeného vzorce - nádech nosem, výdech ústy, nosní sliznice se vlivem chladného nadechovaného vzduchu stále více ochlazuje a sliznice úst se vydechovaným teplejším vzduchem otepluje. Symptomy tohoto dýchání jsou: vyschlá či překrvená sliznice, vysoká produkce hlenu apod. Dalším z důvodů proč věnovat dýchání nosem pozornost je zlepšení svalové aktivity a pružnosti dýchacího svalstva vlivem dýchání užšími dýchacími cestami, tedy dýchání proti odporu (Knížetová, 1993).

 

Jogíni rozlišují tři základní typy dechu: podklíčkový/klavikulární (mělký), mezižeberní/kostální (střední) a břišní/brániční (hluboký).

 

• Klavikulární dech

 

Vzduch proudí do hrotů plic. Jedná se o nejpovrchnější dech, který je nedostačující pro řádné fungování organismu. Nádech zvedá horní část hrudníku s klíčními kostmi, výdech navrací hrudník do původní pozice. Přítomnost tohoto dechu můžeme zpozorovat v stresových situacích, nervozitě aj. Při tomto druhu dýchání nepouštíme vzduch do spodní části trupu, což způsobuje nedostatečné okysličení našeho organismu. Obecně jde o nejméně vhodný způsob dýchání nejčastěji pozorovatelný u žen.

 

• Kostální dech

 

Dech je prováděn rozestupem žeber a rozpínání hrudního koše jako měchu. V tomto případě se vzduch dostává do středních oblastí plic. Břišní stěna zůstává neměnná. Tento způsob dýchání je rychlejší a často ho využíváme např. při stresových situacích. Při tomto nádechu proniká menší množství vzduchu do plic než při abdominálním dýchání.

 

• Abdominální dech

 

Při nádechu se bránice snižuje a břicho se nafukuje. Rytmické snižování bránice vyvolá mírnou a trvalou masáž všech břišních orgánů a podporuje jejich správnou funkci.

 

• Plný jógový dech

 

Plný jógový dech je kombinací všech třech typů. Na základě zvládnutí všech výše uvedených typů dechu můžeme praktikovat „plynulou vlnu“. Dech začíná hlubokým nádechem do břicha, mezižebří a podklíčkové oblasti a výdech postupuje opačným směrem. Tudíž podklíčková oblast, mezižebří a konečně vyprázdnění bráničního prostoru.

 

V mnohých textech lze narazit na pojem prána (sanskrtské slovo) představující dech či životní energii, kterou potřebuje každý živý organismus, aby byl schopen fungovat na fyzické úrovni. Od prány je odvozená pránájáma, samostatná odnož jógy zabývající se speciálními způsoby dýchání. Z celého dechového cyklu o třech fázích (nádech, výdrž, výdech) je klíčem ke správnému dýchání výdech. Jógová dechová cvičení kladou speciální důraz na prodlouženou výdrž a výdechovou fázi. V některých cvičeních je výdech dokonce čtyřikrát delší než fáze nádechu.

 

Dechová cvičení nás učí, jak ovládat mysl prostřednictvím dechu. Tuto úzkou propojenost těchto dvou systému lze jednoduše pozorovat. Jsme-li například vystrašení nebo rozzlobení, naše dýchání je rychlé, povrchní a nepravidelné, naopak jsme-li klidní, uvolnění či zahloubaní v myšlenkách, náš dech se zpomalí. Jestliže je stav mysli propojený se způsobem dýchání, je velmi snadné se naučit prostřednictvím dechu ovládat i mysl (Lysebeth, 1988).

Obecně řečeno, správné dýchání společně se správným držením a používáním těla je nejdůležitějším aspektem správného praktikování jógy.